Mohou se objevit, ikdyž spíše vzácněji, v podobě třesavky, zimnice, horečky, zarudnutí a svědění kůže v období aplikace léku nebo časně po podání.
Gynekologické zhoubné onemocnění zahrnuje především rakovinu (karcinom) dělohy, nebo vaječníků (ovária) nebo děložního čípku. Rakovina dělohy postihuje přibližně 2000 žen ročně v rámci ČR, většinou včas zjištěných a tedy i lepšími léčebnými výsledky. Rakovina vaječníků (ovária) postihuje přibližně 1000 žen ročně, většinou ve vyšším věku, ale bohužel často již v pokročilém stádiu nemoci s mnohočetným postižením dutiny břišní. Rakovina děložního čípku postihuje téměř 1000 žen ročně, má možnost prevence pomocí zaváděného programu očkování proti HPV virové infekci a má možnost včasného záchytu nejsou-li opomíjeny pravidelné gynekologické kontroly. Zatímco u rakoviny vaječníků a dělohy hrají ve vývoji nemoci velkou roli hormonální vlivy a případně v menší míře i genetické změny, pak u rakoviny čípku je to především vliv infekce s HPV viry. U každého onemocnění se přesně vyšetřuje mikroskopická struktura a rozsah postižení. Léčebné postupy se pak řeší podle výsledného zařazení do rizikové skupiny, respektive stádia nemoci. V léčbě se uplatňuje podle možností především operační řešení, dále pak chemoterapie, ozařování, ale také využití léčby s moderními léky (cílená/biologická/imunitní léčba). U malých včas zachycených nádorů je onemocnění řešitelné i samotnou operací a dobrými vyhlídkami do budoucnosti.
Biologická/cílená/imunitní léčba se zvažuje jako možnost další a spíše doplňkové léčby v některých případech zhoubných gynekologických onemocnění. Léčba může být podávána ve formě kapačky, případně tablet. Jsou to chemické molekuly nebo bílkoviny (protilátky), které rozličnými mechanismy přímo nebo nepřímo omezují růst nádoru. Tyto léky se podávají samostatně, případně v kombinaci nebo v návaznosti s chemoterapií. Jejich efekt, bezpečnost a využití je vázáno na skupiny pacientů s přesně určeným podtypem rakoviny. Jakkoliv je tato léčba označována jako biologická, i zde je nutno počítat s možnými komplikacemi.
Operační odstranění nádoru, pakliže odstranit jde, je základním pilířem léčby zhoubných gynekologických onemocnění. Rozsah operace a potřeba odstranění celých orgánů nebo jejich částí závisí především na velikosti a uložení nádoru a také celkovém rozsahu onemocnění a stavu pacienta. Po chirurgické léčbě podle rizika většinou bývají doplňovány do kombinace i další typy onkologické léčby – chemoterapie a ozařování.
V případě navracející se rakoviny dělohy a u některých podtypů rakoviny vaječníku může mít podávaná hormonální léčba (tablety, injekce, roztok, a.j.) příznivý efekt. Podle typu onemocnění se může využít léčba blokující ženský pohlavní hormon estrogen (jako využíváme u rakoviny prsu), nebo se podávají léky s vlastnostmi ženského hormonu progesteronu.
Hormonální léčba může být dosti často doprovázena bolestivostí hlavy, nevolností, neklidem, nespavostí, změny nálad, tvorba otoků a nárůst hmotnosti.
Jedná se o léčbu, která je podána ve formě injekce nebo infuze (kapačky). Tyto léky se nazývají cytostatika a dokážou blokovat množení buněk nádoru. Mohou se podávat kombinace dvou i více cytostatik a podáváme i léky proti nevolnosti a zvracení. Chemoterapie se podává opakovaně v několika cyklech a po podání chemoterapie následuje několikadenní až několikatýdenní pauza pro regeneraci. Využívá se zde většinou v případech rozsáhlejších nemocí, návratu rakoviny nebo jako doléčení po chirurgické léčby. U karcinomu vaječníků se může chemoterapie v některých případech podávat i přímo jednoduchým „napuštěním“ do dutiny břišní.
Působením přesně zaměřeného a cíleného paprsku radiačního záření dochází v místě dopadu k poškození a následnému odumírání buněk nádoru. Zevní ozařování se využívá úspěšně ve vybraných případech rakoviny dělohy a děložního čípku jako samostatná léčba, nebo v kombinaci s chemoterapií. Ozařování bývá cíleno do oblasti nádoru a okolí. Probíhá v jednotlivých denních dávkách (frakcích) většinou po dobu několika týdnů. Velké nároky jsou kladeny na přesnost udržení polohy při ozařování a také na péči o kůži po ozáření. U některých případů se může doplňovat i vnitřní lokální ozařování (tzv. brachyradioterapie), kdy se kovový radiační zářič přesně na vymezenou dobu zavádí pochvou k děloze nebo do dělohy (v tomto případě se výkon provádí v narkóze).
Mohou se objevit, ikdyž spíše vzácněji, v podobě třesavky, zimnice, horečky, zarudnutí a svědění kůže v období aplikace léku nebo časně po podání.
Mohou se objevit záděrky a změny v okolí nehtů, zvýšená citlivost sliznic, zhoršené hojení poranění. Může se objevit i lokalizované zarudnutí a pálení na dlaních a ploskách nohou.
Některé biologické léky narušují proces hojení ran po úrazech nebo operacích, mohou zvyšovat riziko trombózy žil nebo naopak krvácivosti, a z těchto důvodů je pak nutné ukončení nebo alespoň přerušení podávání.
V průběhu chemoterapie mohou celkové obtíže v podobě únavnosti, slabosti, pobolívání svalů, kostí a kloubů, případně i mírně zvýšená teplota připomínat probíhající chřipkovité onemocnění nebo zápal plic. V případně jejich výskytu lze v dalším cyklu chemoterapie upravit nebo doplnit léky tak, aby obtíže byly alespoň mírnější.
Chemoterapie bývá často zodpovědná za nechutenství, epizody průjmů nebo naopak zácpy. Při občasných a mírně probíhajících obtížích není nutné žádné speciální opatření. Vždy ale lékaře na tyto obtíže upozorněte. Ovlivněny mohou být kromě medikamentů také vhodnou úpravou stravy.
Při podávání cytostatika irinotekanu se může objevit průjem již v době jeho aplikace, jinak se průjmy objevují spíše během pobytu doma.
Pooperační průběh záhy po operaci může být komplikován zánětem v oblasti jizvy, krvácením.
Bolestivost v místě operace doprovázejí především časné období po operaci a postupně většinou odeznívají, pacient může pociťovat i různě obtěžující a omezující dechové obtíže.
Chemoterapie, pakliže nebylo nutné odstranit operačně vaječníky, může mít za následek navození dočasné nebo i trvalé poruchy a zástavy menstruačního cyklu, zvýšení nepříjemné citlivosti a suchosti poševní sliznice a snížení celkového sexuálního uspokojení a potřeby.
Po rozsáhlých operacích (obzvláště u rakoviny vaječníků) může během měsíců docházet k tlaku vnitřních jizevnatých srůstů (tzv. adheze) na střevo s bolestivostí a poruchou průchodnosti.
Hormonální léčba bývá doprovázena náladovostí, návaly horka, bolesti hlavy, zvýšená citlivost a bolestivost bradavek a růst prsů (tzv. gynekomastie).
Hormonální léčba může navozovat symetrickou bolestivost kloubů, páteře, ztuhlost svalů především ráno, sníženou svalovou sílu. Obtíže mohou být zvládány léky proti bolesti, někdy bývá potřeba změny hormonální léčby.
Cytostatika mohou způsobit přechodný pokles tvorby krvinek, který se může projevit vyšší náchylností k horečkám a infekcím, celkovou slabostí, únavností a bledostí, snazší tvorbou modřin, či krvácením z nosu. Komplikace bývá odhalena vyšetřením krevního obrazu a řešením bývá např. podání podkožní injekce léku na podporu regenerace krvetvorby, nebo podání transfuzí krve, či antibiotik podle okolností.
Může být i nutné přerušení nebo snížení intenzity chemoterapie.
Chemoterapie je vysoce riziková pro rozvoj nevolnosti a zvracení. V rámci prevence jsou pacientovi včas před chemoterapií podány léky (v podobě tablet nebo injekce), které nazýváme antiemetika, a které mají za cíl blokovat pocit nevolnosti a zvracení způsobené chemoterapií. Tabletky antiemetik bývají zajištěny i pro pobyt doma, kdy se může ještě v prvních dnech po chemoterapii nevolnost a zvracení objevit.
Tabletová chemoterapie způsobuje nevolnost a zvracení méně často.
Může dojít k rozvoji kožní vyrážky, svědění, tlakům, bolesti, dušnosti, horečce. K omezení rizika se pacientům proto včas předem podávají léky proti alergické reakci
Chemoterapie podávaná při tomto onemocnění může způsobovat řídnutí nebo i úplnou ztrátu vlasů, začínající zhruba v období za 3-4 týdny od zahájení léčby. K překonání tohoto období je možné zajistit paruku. Nově rostoucí vlasy mohou mít změnu barvy, být hustější, změní styl růstu. Vzácně zde může být potřeba paruky trvalá.
Podání chemoterapie zhoršuje regeneraci sliznic dutiny ústní a rtů a může způsobit bolestivost nebo drobné defekty. Udržujte rty vlhké jemnými mastmi nebo krémy, pečujte pečlivě o čistotu dutiny ústní pravidelnými výplachy a čištěním zubů jemným kartáčkem – blíže na www.mukozitida.cz
Ozařování v oblasti pánve a břicha může být doprovázeno častějším drážděním s průjmovitou stolicí při zánětu střeva a konečníku.
Mohou se objevit záděrky a změny v okolí nehtů, zvýšená citlivost sliznic, zhoršené hojení poranění. Může se objevit i lokalizované zarudnutí a pálení na dlaních a ploskách nohou.
V průběhu chemoterapie mohou celkové obtíže v podobě únavnosti, slabosti, pobolívání svalů, kostí a kloubů, případně i mírně zvýšená teplota připomínat probíhající chřipkovité onemocnění nebo zápal plic. V případně jejich výskytu lze v dalším cyklu chemoterapie upravit nebo doplnit léky tak, aby obtíže byly alespoň mírnější.
Některá cytostatika mohou negativně působit a poškozovat především nervová zakončení v oblasti rukou a nohou a způsobovat tak pocity brnění, mravenčení, zhoršené citlivosti nebo zhoršení jemných činností prstů a jistotu při došlapu. Tyto obtíže se velmi zvýrazňují při působení chladu a narůstají s počtem podaných cyklů chemoterapie. Obtíže mohou postupně odeznívat a být případně mírněny vhodnou tabletovou léčbou od neurologa. Někdy však komplikace přetrvávají desítky měsíců.
Možné je také zhoršení sluchu.
V různém stupni intenzity doprovází pacienty s nádorovým onemocněním a onkologickou léčbou, může být projevem i depresivního ladění, případně poklesu tvorby červených krvinek. Informujte o ní lékaře. Přizpůsobte denní režim svému stavu. Kondiční vycházky a cvičení mohou být ku prospěchu
Chemoterapie sama od sebe nebolí, ale navozené komplikace mohou bolestivost způsobovat – zvýšená citlivost až bolest svalů, kostí a kloubů, bolestivost sliznic dutiny ústní, žaludku, bolestivost podrážděných žil po aplikaci chemoterapie v infúzi.
Chemoterapie, pakliže nebylo nutné odstranit operačně vaječníky, může mít za následek navození dočasné nebo i trvalé poruchy a zástavy menstruačního cyklu, zvýšení nepříjemné citlivosti a suchosti poševní sliznice a snížení celkového sexuálního uspokojení a potřeby.
Následky radiační léčby lze přirovnat k situaci obdobné při intenzivním opalování na sluníčku nebo v soláriu. Kůže bývá citlivější, načervenalá, pálivější, postupně tmavnoucí, v těžších případech může docházet k odlučování vrstviček pokožky. Důležité je pravidelné promazávání krémy po opalování, omezení dráždění těsnými šaty, teplem, mrazem.
Ozařování v oblasti pánve a břicha může být doprovázeno nechutenstvím a bolestmi břicha, častějším drážděním s průjmovitou stolicí při zánětu střeva a konečníku. Obtíže se mohou objevit i za několik měsíců a let. Problémem může být obtížné vyprazdňování, průchodnost a vzácněji i udržení stolice.
Chemoterapie, pakliže nebylo nutné odstranit operačně vaječníky, může mít za následek navození dočasné nebo i trvalé poruchy a zástavy menstruačního cyklu, zvýšení nepříjemné citlivosti a suchosti poševní sliznice a snížení celkového sexuálního uspokojení a potřeby.
Jedeme v tom spolu