Rakovina (karcinom) varlat je typickým nádorovým onemocněním mužů ve věku mezi 20-40 lety. Počet nově nemocných se v ČR pohybuje v rozmezí 400-500 případů. Většinou nelze prokázat žádnou jednoznačnou příčinu onemocnění. Onemocnění se podle mikroskopické struktury dělí na skupinu tzv. seminomů a non-seminomů, a podle rozsahu postižení a dalších faktorů se dále dělí do několika stádií a rizikových skupin. Pro každou skupinu jsou přesně určené léčebné postupy. Základem většinou bývá operační odstranění postiženého varlete a následné podání chemoterapie, která probíhá většinou v několika málo cyklech v průběhu dvou až třech měsíců. Ozařování (radioterapie) může být rovněž v léčbě využita. U velmi malých nádorů může být dostatečné i pouze chirurgické odstranění. Na místo odstraněného varlete lze do šourku umístit umělou náhradu (protézu). Ponechané zdravé varle zvládne nahradit ztrátu varlete nemocného a nedojde tak k významnému poklesu hladin mužského pohlavního hormonu testosteronu, případně ani k trvalé neplodnosti. Onemocnění s rakovinou varlete je závažné, cesta ke zdraví náročná, nemusí být bez následků, ale podstoupení onkologické léčby přináší velmi dobré výsledky i v případě pokročilého onemocnění s metastázami. U pacientů s nepokročilým a včas zachycený nádorem je při intenzivní léčbě prakticky téměř jistota plného uzdravení. V případě návratu rakoviny, nebo při jejím nedostatečném ústupu, je v záloze možnost doplnit opakování operace nebo další chemoterapii nesoucí novou šanci.
Jedná se o léčbu, která je podána ve formě injekce nebo infuze (kapačky). Léky, kterými zde léčíme, se nazývají cytostatika a dokážou blokovat množení buněk nádoru. Většinou se v případě rakoviny varlat podává kombinace, kterou označujeme BEP, a která obsahuje tři cytostatika – bleomycin, etoposid a cisplatinu – a prvních pět dní se doporučuje podávat za pobytu v nemocnici, i z důvodu potřeby zajistit zvýšený přísun tekutin pro ochranu funkcí ledvin. Po podání chemoterapie následuje vždy pauza několik dní pro umožnění regenerace, po které pak začíná start nového cyklu léčby většinou v intervalu každé tři týdny celkem dvakrát až čtyřikrát podle rozsahu nemoci. Současně se přidávají léky na potlačení nevolnosti a komplikací. Tato chemoterapie je silná, účinná, ale může způsobit komplikace.
Operační odstranění nádoru s většinou celým postiženým varletem (u velmi malých nádorů to nemusí být vždy nutné) z řezu, který je proveden z oblasti třísla, je základním pilířem léčby rakoviny varlete. Na místo odstraněného varlete lze do šourku vložit umělou náhradu (protézu). Podle velikosti, rizikovosti a také podle postižení uzlin v oblasti pánve a dutiny břišní se případně doplňuje i operace s odstraněním uzlin. Po chirurgické léčbě, nebo případně i pře dní, bývají v řadě případů doplňovány do kombinace i další typy onkologické léčby – chemoterapie a/nebo ozařování. Operace může být případně opakována při nedostatečném ústupu nebo návratu rakoviny.
Působením přesně zaměřeného a cíleného paprsku radiačního záření dochází v místě dopadu k poškození a následnému odumírání buněk nádoru. Ozařování se v případě rakoviny varlat používá velmi často jako doplňková pooperační léčba v situaci, kdy byl nádor (seminom) odstraněn, ale ozářením chceme přispět k likvidaci drobných a prakticky běžně neviditelných nádorových buněk (metastáz, mikrometastáz) v uzlinách pánve a dutiny břišní. Zdravé varle je chráněno před působením záření. Radiační léčba probíhá v jednotlivých denních dávkách (frakcích) po dobu několika týdnů. Velké nároky jsou kladeny na přesnost udržení polohy při ozařování a také na péči o kůži po ozáření.
Cytostatika mohou způsobit přechodný pokles tvorby krvinek, který se může projevit vyšší náchylností k horečkám a infekcím, celkovou slabostí, únavností a bledostí, snazší tvorbou modřin, či krvácením z nosu. Komplikace bývá odhalena vyšetřením krevního obrazu a řešením bývá např. podání podkožní injekce léku na podporu regenerace krvetvorby, nebo podání transfuzí krve, či antibiotik podle okolností.
Může být i nutné přerušení nebo snížení intenzity chemoterapie.
Chemoterapie je vysoce riziková pro rozvoj nevolnosti a zvracení. V rámci prevence jsou pacientovi včas před chemoterapií podány léky (v podobě tablet nebo injekce), které nazýváme antiemetika, a které mají za cíl blokovat pocit nevolnosti a zvracení způsobené chemoterapií. Tabletky antiemetik bývají zajištěny i pro pobyt doma, kdy se může ještě v prvních dnech po chemoterapii nevolnost a zvracení objevit.
Tabletová chemoterapie způsobuje nevolnost a zvracení méně často.
Chemoterapie podávaná při tomto onemocnění může způsobovat řídnutí nebo i úplnou ztrátu vlasů, začínající zhruba v období za 3-4 týdny od zahájení léčby. K překonání tohoto období je možné zajistit paruku. Nově rostoucí vlasy mohou mít změnu barvy, být hustější, změní styl růstu. Vzácně zde může být potřeba paruky trvalá.
Chemoterapie bývá často zodpovědná za nechutenství, epizody průjmů nebo naopak zácpy. Při občasných a mírně probíhajících obtížích není nutné žádné speciální opatření. Vždy ale lékaře na tyto obtíže upozorněte. Ovlivněny mohou být kromě medikamentů také vhodnou úpravou stravy.
Při podávání cytostatika irinotekanu se může objevit průjem již v době jeho aplikace, jinak se průjmy objevují spíše během pobytu doma.
Podání chemoterapie zhoršuje regeneraci sliznic dutiny ústní a rtů a může způsobit bolestivost nebo drobné defekty. Udržujte rty vlhké jemnými mastmi nebo krémy, pečujte pečlivě o čistotu dutiny ústní pravidelnými výplachy a čištěním zubů jemným kartáčkem – blíže na www.mukozitida.cz
Chemoterapie může způsobovat suchost kůže, výskyt zarudnutí a vyrážek, změny růstu nehtů a záděry v okolí nehtů. V místě podávání chemoterapie může být zvýšená pigmentace nebo zarudnutí, i zánět žíly. Může se objevit i lokalizované zarudnutí a pálení na dlaních a ploskách nohou
Pečujte pravidelně o pokožku šetrnou hygienou a promašťováním, pozor na působení horka a mrazu, pozor na přímé sluneční a UV záření.
Některé léky mohou na kůži zanechávat rudé a postupně tmavnoucí pigmentované stopy podobné šlehání bičem.
V různém stupni intenzity doprovází pacienty s nádorovým onemocněním a onkologickou léčbou, může být projevem i depresivního ladění, případně poklesu tvorby červených krvinek. Informujte o ní lékaře. Přizpůsobte denní režim svému stavu. Kondiční vycházky a cvičení mohou být ku prospěchu
Chemoterapie při rakovině varlat může způsobovat většinou dočasný pokles sexuální výkonnosti a chuti, může vést k navození dočasné případně v některých případech trvalé neplodnosti. Z důvodu rizika poškození tvorby spermií ve zdravém varleti při onkologické léčbě s chemoterapií a ozařováním bývá pacientů umožněn odběr a zamražení spermatu ve spermabance pro případnou potřebu použití v budoucnu k zajištění umělého oplodnění. Sexuálního života není nezbytně nutné se vzdát, jen je třeba se přizpůsobit omezením a i přes možnou neplodnost používat v průběhu chemoterapie z bezpečnostních důvodů i kondom.
V průběhu chemoterapie mohou celkové obtíže v podobě únavnosti, slabosti, pobolívání svalů, kostí a kloubů, případně i mírně zvýšená teplota připomínat probíhající chřipkovité onemocnění nebo zápal plic. V případně jejich výskytu lze v dalším cyklu chemoterapie upravit nebo doplnit léky tak, aby obtíže byly alespoň mírnější.
Chemoterapie sama od sebe nebolí, ale navozené komplikace mohou bolestivost způsobovat – zvýšená citlivost až bolest svalů, kostí a kloubů, bolestivost sliznic dutiny ústní, žaludku, bolestivost podrážděných žil po aplikaci chemoterapie v infúzi.
Bolestivost a omezení hybnosti doprovázejí především časné období po operaci, ale pocity nepohodlí, omezení volné hybnosti a pocit tahu v oblasti jizvy nebo šourku mohou doprovázet pacienta i dlouhodoběji.
Pooperační průběh záhy po operaci může být komplikován zánětem v oblasti jizvy. Jizva se může obtížně hojit a do budoucna pak zůstat zbytnělá. Ve většině případů ale probíhá hojení řádně a mnohdy nebývají změny na prsu na první pohled vůbec zřejmé.
Po odstranění varlete a v kombinaci s následným ozářením, obzvláště pak v případě operace vyžadujíc odstranění uzlin z oblasti pánve a dutiny břišní se vyskytují poruchy ejakulace, erekce a sexuální aktivity. Ponechané zdravé varle zvládne nahradit ztrátu varlete nemocného a nedojde tak k významnému poklesu hladin mužského pohlavního hormonu testosteronu, je zde však riziko trvalé neplodnosti i přes ochranu zdravého varlete před zářením. Z tohoto důvodu bývá pacientů umožněn odběr a zamražení spermatu ve spermobance pro případnou potřebu použití v budoucnu k zajištění umělého oplodnění.
Jedeme v tom spolu
Všem děkujeme
